Bobra evropského je nutné chránit. Jak ale ochránit před bobrem?

30. 04. 2021 7:15:21
Bobr evropský je významným krajinným činitelem v naší přírodě a jeho počínání přináší s sebou spoustu pozitivních vlivů. Přes to je jeho výskyt v lokalitách často brán negativně. Článek o koexistenci bobra s lidmi.

Na úvod

Bobr evropský (Castor fiber) patří podle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, mezi zvláště chráněné druhy, konkrétně mezi druhy silně ohrožené. Jako zvláště chráněné druhy jsou vymezovány takové druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené, vzácné, kulturně či vědecky významné. Základní ochranné podmínky jsou u těchto druhů určena především výčtem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit, kde se zvláště chráněné druhy vyskytují. (Horodyská, E. a kol., 2011)

Bobr někdy bývá označován za krajinného inženýra, je inteligentní a přizpůsobivý. Staví hráze, které v krajině zadržují vodu a vytváří biotopy pro vodní ptáky, obojživelníky a ohrožené živočichy jako je například kriticky ohrožený skokan skřehotavý (Rana ridibunda) či sluka lesní (Scolopax rusticola), kteří mají velmi shodné stanovištní nároky, jako bobr (Havránek, F. a kol., 2010). Díky bobrovi v české přírodě mohou přežívat druhy, které by jinak mizely.

Bobr dokáže vytvářet nové ekosystémy a zásadně ovlivnit krajinu, což často bývá bráno i negativně. Na některých místech je vítaným obohacením pro krajinu, jinde je považován za škodnou a lidem překáží. Dokonce na internetu existuje několik nepěkných bulvárních článků o napadení bobrem. Dochází ke střetu hospodářských zájmů člověka a činnosti bobra a k devastaci břehových porostů.

Bobr evropský je významným krajinným činitelem v naší přírodě a přes to, že je jeho chování v krajině bráno někdy negativně, bobra je potřeba chránit. Proč je potřeba jej chránit popisuje dále tato práce. Práce se ale zejména věnuje tomu, jak ochránit před bobrem. Proto výzkumná otázka zní: Jaká opatření mohou předejít nebo eliminovat konflikty s bobry?

Současná situace

Ochrana

Bobr evropský (Castor fiber) je v České republice původní druh a je chráněn podle mezinárodních úmluv (Bernská úmluva), evropských předpisů (Směrnice 92/43/EHS) a také podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. (Vorel, A., a kol., 2016)

V Zák. č. 449/2001 Sb. o myslivosti § 2 uvádí výčet druhů zvěře, které nelze lovit. Mezi těmito druhy je i bobr evropský.

Ochrana bobrů umožnila jejich expanzi. Kvůli neomezené ochraně se bobři rozšířili do kulturní krajiny, kde začali páchat škody. Nastaly konflikty mezi bobrem a člověkem a s nimi vznikla problematika škod způsobených bobrem.

Dále zák. č. 449/2001 Sb. o myslivosti § 39 uvádí: „Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře...

V případě bobra evropského potřebuje žadatel souhlas od odpovídajícího orgánu státní ochrany přírody dle zák. 114/1992 Sb. Případný souhlas bude udělen ve správním řízení.

Ministerstvo životního prostředí ČR v roce 2013 přijalo Program péče o bobra evropského v České republice. Program péče (PP) je koncepční dokument, který je připravován pro ohrožené a chráněné druhy, které zároveň patří ke konfliktním druhům. PP definuje managementová opatření, která by měla přispět k udržitelnému rozvoji populace, ale zároveň se budou snažit zmírnit negativní vlivy, které s výskytem druhu souvisí.

2.2 Ekologický vliv bobra

Bobři vyhledávají tekoucí vodu, kde staví hráze a hrady. V březích podél vodních toků si budují chodby a skrýš na potravu. Touto činností bobři dokážou zásadním způsobem ovlivňovat krajinu a vytváří nové ekosystémy, jelikož díky vzniku stojaté vody dochází k hydrologickým, teplotním i chemickým změnám parametrů. V nově vzniklém ekosystému s jeho stářím stoupá biodiverzita. Mění se složení ryb, a v závislosti na regionu a topografii tyto změny lze hodnotit jak pozitivně, tak negativně. Na některých místech mohou bobří hráze působit jako bariéra v migraci některých živočichů. (Kolaříková, K., 2021)

Přítomnost bobra musí být v každé lokalitě řešena velmi individuálně s ohledem na kontext místa, ve kterém se bobr činí.

Vybudováním bobří hráze dojde k přehrazení toku a vzrůstá plocha říční krajiny. Dochází ke zvyšování hladiny podzemní vody a v období sucha bobří hráz pomáhá udržovat vodu v krajině. Bobří přehrada dokáže při vyšších vodních stavech snížit bod kulminace, čímž se snižuje i pravděpodobnost povodně. Pokud by ale došlo k protržení hráze, riziko povodně naopak stoupá. V lokalitách, které jsou ohroženy břehovou erozí, pomáhají bobří hráze chránit břehy v nadjezí před jejich dalším průběhem eroze. Teplotní režim na přehrazeném toku je stabilizovanější. Při odtoku ze zdrže má voda vyšší teplotu, což může mít za následek absenci chladnomilnějších druhů (lososovití). V tocích s příliš chladnou vodou tato skutečnost ale může být výhodná – zde by jinak reprodukce a přežívání lososovitých ryb byly nemožné. Obecně může vyšší teplota vody vést k vyšší produkci biomasy ryb. (Kolaříková, K., 2021)

Obsah fosforečnanů a dusičnanů je ve vodě vyšší, proto na toku ovlivněném bobry dlouhodobě pozorujeme zvýšenou produkci řas. Přítomnost bobra může výrazně přispět ke zvýšení samočistící schopnosti toku, který je zatížený komunálními odpadními vodami nebo zemědělstvím. (Kolaříková, K., 2021)

Mění se druhové zastoupení bezobratlých, nicméně díky nárůstu zatopené plochy se množství dostupné potravy pro ryby zdvojnásobilo. Hráze vytvoří habitat pro větší ryby a s nimi přichází i možnost rybaření (lososovití v chladných vodách, v teplejších vodách okounovití a štikovití). Některé druhy ryb zase přitahuje mrtvé dřevo a bobří skrýše na potravu a stabilnější průtok a hydrologické podmínky příznivě působí na výskyt bezobratlých i ryb. V chladných tocích by produkci ryb mohla stabilnější a vyšší teplota vody. (Kolaříková, K., 2021)

Vyšší přísun organického materiálu zvyšuje potravní možnosti bezobratlých, ti pak slouží jako potrava pro ryby nad hrází i pod výtokem z ní. Zádrž nad bobří hrází slouží jako refugium pro další organismy. (Kolaříková, K., 2021)

Mezi negativa, která s sebou bobří hráz nese, je bariérový efekt protiproudové migrace. Třecí místa litofilních druhů mohou být zanesena nebo zaplavena. Teplejší voda může být škodlivá pro chladnomilnější druhy a složení společenstev ryb se může změnit natolik, že převládnou druhy z rybářského pohledu méně žádané (může nastat i opak, opět záleží na lokalitě). Nově vzniklý habitat může zapříčinit výskyt rybích predátorů – ptáků, savců, ryb (Kolaříková, K., 2021). Na druhou stranu je nutno zvážit i schopnost bobrů vázat na pozměněná stanoviště skupiny vymírajících organismů. (Vorel, A., a kol., 2016)

Vliv bobra na stanoviště

Důležitý aspekt všech problematických situací spojených s činností bobra je fakt, že bobr působí dočasně, činností vzniklé útvary a dopady nejsou až na výjimky trvalého charakteru. Souvisí to s délkou trvání jednoho bobřího osídlení. Bobři si po příchodu do lokality upraví parametry koryta vodního toku podle sebe (kácí stromy, staví hráze a hrady), po odchodu z lokality (v horizontu maximálně dvou až tří desítek let). Nabídka preferovaných dřevin podél vodních toků je ale omezená a regenerace dřevin je pomalejší než spotřeba bobrů, ze zkušeností na území naší republiky je průměrný pobyt bobra v jedné lokalitě 5-15 let. Po tom, co původně osídlený porost zregeneruje, může dojít k jeho znovuosídlení bobry. (Vorel, A., a kol., 2016)

Po příchodu bobra na lokalitu začne intenzivně kácet dřeviny. Potravní i stavební spektrum bobra je opravdu široké, nicméně mezi výrazně preferované dřeviny patří především vrby a topoly, dřeviny s měkkým dřevem. Na stanovišti dochází k postupnému zvyšování podílu tvrdých dřevin, jelikož vrby a topoly byly káceny. (Vorel, A., a kol., 2016)

S velkou úspěšností dochází ke zmlazování dřeviny, které byly káceny mezi prvními, ovšem bobr tyto zmlazující dřeviny nekácí, jelikož dřeviny alelopatií bojují proti herbivorům. Vylučují tedy chemické látky, kterými jsou býložraví živočichové odpuzováni. Bobr se zaměřuje i na ostatní dřeviny, o které zpočátku nejevil zájem. Náhradní potrava mu však nestačí, a proto odchází z dané lokality.

Po jeho odchodu dochází ke zmlazování dřevin (Vorel, A., a kol., 2016) Vrby a topoly jsou v tomto případě ve velké výhodě, jelikož se jedná o r-stratégy, a tak zmlazují primárně a rozšiřují se po stanovišti.

S postupující sukcesí se vrby a topoly vyznačují větší populací, než se objevil bobr. Ten se po uplynutí tohoto procesu často navrací zpět na stanoviště. Bobr je natolik významný činitel v ekosystému, že jeho výskyt s sebou nese mnoho velkých změn a stal se diskutovaným tématem v místech výskytu. (Vorel, A., a kol., 2016)

Výsledky

Výskyt bobra evropského prokazatelně příznivý vliv na krajinu a jedná se o původní druh. Na druhou stranu dochází ke střetu hospodářských zájmů člověka a činnosti bobra.

Nyní pojďme zodpovědět hlavní výzkumnou otázku této práce: Jaká opatření mohou předejít nebo eliminovat konflikty s bobry?

Existuje několik druhů opatření, která jsou vázána na určité činnosti bobra. První nežádoucí činností bobra je okus stromů. V tomto případě lze oplotit jednotlivé stromy nebo celou populaci. Způsoby oplocení se mohou lišit podle jednotlivých podmínek v ohrožené lokalitě a mohou být použity různé materiály od přírodního ovázání větvemi u jednotlivých stromů až po pletivo k oplocení celých pozemků.

Zdrojem potravy bobrů jsou zejména dřeviny, které rostou ve vzdálenosti do 20 m od břehu toku nebo vodní plochy. Takové listnaté dřeviny, které se v okolí vyskytují a současně jsou i zájmem hospodaření, je potřeba ochránit, pokud je okus nežádoucí. (Vorel, A., a kol., 2016)

Pokud nedošlo k preventivní ochraně stromů před okusem bobrem a hrozí riziko pádu nahlodaných stromů, je nutné ochránit a osoby a majetek před případnou újmou, nejčastěji pokácením poškozeného stromu za asistence odborníka. (Vorel, A., a kol., 2016)

Na rozdíl od bobřích hradů (nadzemní stavby z větví a bláta, které slouží jako obydlí a nemají vliv na své okolí) jsou bobří hráze potenciálním rizikem. Bobří hráz je příčná stavba ve vodních tocích, která při protržení může způsobit rozliv případně ovlivnění směru toku. Jedním z možných opatření je drénování bobří hráze, jehož cílem je snížení úrovně hladiny v bobří zdrži. Pro vytvoření správné drenáže existuje spousta pravidel, která by vydala na samostatnou práci.

V lokalitách, kde předpokládáme dlouhodobý výskyt bobra a hrozí zaplavení, zamokření nebo podmáčení sousedních hospodářských ploch, lze cíleně navýšit úroveň pozemku, což zmírní vliv vodní hladiny vzduté bobří hrází. Toto opatření je vhodné využít na lokalitách využívaných jako pole nebo pastviny.

Mezi opatření, která bobrovi zabrání hrabání do břehu nebo hráze, je opevnění kamenem. Použité kameny vytvoří nepřekonatelnou vrstvu, která bobra od hrabání odradí. Stejně tak může být použito pletivo, jako nepropustná překážka. (Vorel, A., a kol., 2016) Přesto se přikláním k názoru, že využití přírodních materiálů, jako jsou zmíněné kameny, je vždy lepší varianta.

K okrajovým řešením činnost bobra v lokalitě, která je natolik nežádoucí a ohrožuje zásadním způsobem bezpečí lidí nebo hospodářské zájmy člověka, existují výjimky z popsaných zákazů dle Zák. 114/1192 Sb., kdy lze povolit za podmínek a z důvodů uvedených v § 56 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výjimku je možné povolit z důvodu jiného převažujícího veřejného zájmu, než je ochrana bobra nebo v zájmu ochrany a přírody. Povolení výjimky je vydáno formou rozhodnutí v rámci správního řízení, které je zahájeno podáním žádosti. Pokud někde bobr působí opravdu velké problémy, je možné obrátit se na příslušný státní orgán. Tato regulace s nutností vydání kladného rozhodnutí je na místě. Bez ochrany by mohlo docházet k nadměrnému lovu tohoto druhu.

Nutná eliminace bobřího osídlení odchytem či odlovem je v rámci Programu péče navržena k realizaci v jihočeské rybniční pánvi, kde je výskyt bobra není žádoucí. (Vorel, A., a kol., 2016). Bobři v oblasti jihočeské rybniční pánvi prohrabávali a narušovali rybniční hráze, tato činnost byla silně nežádoucí. (Havránek, F. a kol., 2010)

Jedná se o komplikovaný proces, a tak by měl zabránit zbytečnému a nadměrnému snižování počtu bobří populace v naší krajině.

Abychom mohli předejít a eliminovat konflikty s bobrem, musíme se s ním naučit koexistovat. V tomto případě považuji za přínosné vytváření naučných stezek a takovou výuku ve školách, která děti bude učit o důležitosti naší přírody, živočichů a rostlin a zachování přírodních procesů.

Návrh konkrétních opatření

Při předcházení a eliminování konfliktů s bobry je žádoucí monitoring činnosti bobra evropského příslušnými orgány jednotlivých povodí. Když je dobře zmapovaný výskyt a působení bobra na krajinu, jsou následně správně cílená opatření.

Je nutné u vody vysazovat původní dřeviny příslušící danému ekosystému, většinou se jedná o měkký luh. Nejvíce atraktivní dřeviny jsou pro bobra evropského vrby a topoly, pak jasany, osiky, olše. Dochází k úpravě břehových porostů.

Jakmile bobr vyčerpá nabídku potravy na daném stanovišti, dochází k jeho migraci dál.

Dřeviny poničené bobry jsou ponechány přirozené sukcesi. Na stanovišti je žádoucí nechat probíhat přirozenou sukcesi, za několik let se bobr opět navrátí.

Je prováděna cílená mechanická ochrana stromů a porostů před okusem. Plast je nevhodná ochrana, vhodnější je ovázat kmen větvemi nebo použít silnější pletivo. Oplocenky jsou vhodné, ale takové, aby nebránily migraci bobra.

Drenáž bobřích hrází je vytvářena taková, aby ji bobři nemohli ucpat, tedy podle příslušných doporučení.

Okrajová řešení jsou odchyt a přemístění, případně odlov v nejzazším případě.

Současně dochází k tvorbě naučných stezek v lokalitách osídlených bobrech a ekologické výchově na školách již od prvních ročníků základních škol.

Závěrem

Bobr nepochybně historicky patří do naší fauny. Jedná se o ekologicky přínosný druh, jehož přínos byl popsán z kapitolách 2.2 a 2.3. Často ale jeho činnost bývá člověkem nepochopena a pokud by nebylo řešení škod bobrem legislativně zajištěno, lidé by jeho výskyt řešili nelegálně.

Negativní vliv na bobří počínání má i vysazování nepůvodních dřevin na stanoviště, kde se bobr vyskytuje. V případě, kdy bobr nenalezne svou oblíbenou potravu, na kterou je zvyklý, vydává se dál od vodního toku či vodní plochy a likviduje ostatní stromy, například ovocné, vysazené podél hrází. Je proto nutné porosty podél vodních toků udržovat v takovém druhovém složení, které je typické pro daný biotop.

Lokality osídlené bobrem se v různých kritériích liší. Proto je nutné při tvorbě opatření pro předcházení a eliminaci konfliktů s bobrem postupovat individuálně. Každá lokalita potřebuje jinou ochranu. Nejvyužívanější bude pravděpodobně ochrana před okusem stromů. Drenáže bobřích hrází budou oproti mechanické ochraně proti okusu znatelně dražší a složitější na provedení. Některá opatření mohou být finančně náročná, jedná se ale pouze o zlomek ceny, která vy vznikla na hospodářských plochách po působení bobra (okus, protržení hráze a poškození úrody na poli a mnoho dalších). Investice do ochrany proti bobrům se vyplatí. Nutné je hledání řešení, která zajistí možnost koexistence přítomnosti bobra na našem území a hospodářských zájmů člověka v krajině.

Seznam zdrojů

Havránek, F. a kol. (2010): Harmonizace vztahu populace bobra evropského a stavu prostředí, https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/bobr-a-stav-prostredi-web.pdf (cit. 17.4.2021)

Horodyská, E., Krása, A., Neuwirthová H., Tomášková, L. (2011): K aktualizaci seznamu zvláště chráněných druhů. Ochrana přírody, 2011, s. 14-17. https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjuwNHd2qHwAhVjxoUKHXqHD_4QFjAAegQIBRAD&url=https%3A%2F%2Fwww.casopis.ochranaprirody.cz%2Fpravo-v-ochrane-prirody%2Fk-aktualizaci-seznamu-zvlaste-chranenych-druhu%2F%3Faction%3Ddownload&usg=AOvVaw0_bzHYQrvKNN00DMS6zdd8 (cit. 16.4.2021)

Kolaříková, K., (2021): Jaký vliv má přítomnost bobra na ekosystém toku, říční krajinu a na ryby, http://www.forumochranyprirody.cz/jaky-vliv-ma-pritomnost-bobra-na-ekosystem-toku-ricni-krajinu-na-ryby (cit. 17.4.2021)

Vorel, A., Dostál, T., Uhlíková, J., Korbelová, J., Koudelka, P. (2016): Průvodce v soužití s bobrem, ČZU v Praze, Praha, s. 1-129

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Autor: Kateřina Prokešová | pátek 30.4.2021 7:15 | karma článku: 10.91 | přečteno: 815x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 1 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 815

Jsem studentkou na Masarykově univerzitě v Brně, kde v současné době i žiji. Na bakalářském studijním programu jsem studovala Fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě MUNI, kde jsem se věnovala především biogeografii a ÚSES. V současné době studuji magisterské navazují studium na Fakultě sociálních studií, obor Environmentální studia, který mě velmi baví a naplňuje.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...